Pokud není vinen Babiš, kdo tedy? Ti, kteří rozdělovali dotace

Led 10, 2023
pokud-neni-vinen-babis,-kdo-tedy?-ti,-kteri-rozdelovali-dotace

Pokud není vinen Babiš, kdo tedy? Ti, kteří rozdělovali dotace; Zdroj foto: Aktuálně.cz, Profimedia

Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší dotační expertka, nyní také stranická souputnice Jana Nagyová, byli v první instanci osvobozeni od obvinění, že zneužili padesát milionů korun z evropských fondů při stavbě kongresového areálu Čapí hnízdo.

Nejprve krátká mimosoudní poznámka, protože máme pár dnů do prezidentských voleb, v nichž Babiš kandiduje. Na jeho šanci proklouznout do druhého kola to pravděpodobně nebude mít vůbec žádný vliv. Ti, kteří nemají předsedu ANO rádi, kvůli verdiktu svůj postoj nepřehodnotí. Ten své jasně ohraničené skupině příznivců zase jen zopakuje starou písničku „jde po mně polistopadový kartel“. Aniž by ovšem dodal, že sám byl dlouho jeho součástí. A právě proto dokázal, co jiní ne – za přihlížení mocných získávat pozoruhodné dotace.

Je dobře, že spravedlnosti bylo učiněno nakonec za dost. A spravedlnost přitom rozhodně nespočívá v tom, jak přesně zní verdikt soudce Jana Šotta. Ale ve skutečnosti, že velmi průkazné podezření z podvodu se dostalo tam, kde už dávno mělo být – před soud. A že ten mohl rozhodnout.

Tím však dobré zprávy v této kauze končí.

Co všechno odnesl čas

Jednu z těch nejhorších představuje doba, jakou všechno trvalo. Připomeňme si, jak čas běžel. Eurodotace připlula do Babišova „nejlepšího projektu, co kdy vymyslel“ v roce 2008. Ale až v roce 2015 policie začala vyšetřovat rozsáhlou skupinu lidí podezřelých z podvodu. Teprve v roce 2017 pak poslanci Andreje Babiše (a Jaroslava Faltýnka) vydali k trestnímu stíhání. A trvalo další dva roky, než je státní zástupce Jaroslav Šaroch v roce 2019 zastavil. Jen zásahem jeho tehdejšího nadřízeného Pavla Zemana se pak vše vrátilo k šetření, a nakonec tedy i před soud. A až nyní, na začátku roku 2023, tedy konečně padlo prvoinstanční rozhodnutí. Celé to trvalo více než pět let od doby, kdy sněmovna Babiše vydala. A více než čtrnáct let od spáchání údajného podvodu. To je nepřijatelná prodleva.

Na verdiktu se neuvěřitelně dlouhé čekání nepochybně podepsalo. Pokud by český stát dlouho jen bohorovně nepřihlížel rozkrádání regionálních eurodotací – a Babiš by se zpovídal soudu už před deseti lety -, možná by soudní líčení vypadalo trochu jinak. 

Vždyť jen porovnejme Babišovu kauzu s jinými dotačními rozkrádačkami. Vzpomeňme například na někdejšího poslance ČSSD Petra Wolfa, jenž se proslavil jako přeběhlík, který pomáhal vládě Mirka Topolánka (ODS). A jenž byl odsouzen na šest let za zneužití dotace ve výši 11 milionů korun. V případu Čapí hnízdo velkopodnikatel vyfoukl malým a středním podnikům 50 milionů.

Cesta doktora Šarocha ode zdi ke zdi

Velmi problematická je i práce, již odvedl státní zástupce Jaroslav Šaroch. Způsob, jakým případ vedl, byl tristní, protože se v posuzování kauzy postupně přikláněl od jednoho extrému k druhému.

Až do samotného soudu nastal v celé věci nejvýznamnější okamžik v říjnu 2019, kdy Šaroch Babišovo trestní stíhání zastavil. Nebyl by to sám o sobě problém, pokud by státní zástupce dokázal své rozhodnutí řádně odůvodnit. Devadesátistránkové usnesení, které k tomu vydal, ale představovalo pozoruhodnou přehlídku formalismu a schopnosti si protiřečit.

Nejprve v dokumentu pečlivě skládal důkazy o tom, že skutečně k podvodu došlo – o Čapím hnízdě doslova napsal, že bylo na holdingu Agrofert „v podstatě závislé“. Nemůže být přitom pochyb, že vše zosnoval osobně právě Andrej Babiš. Vždyť to i sám přiznal ve své řeči před poslanci v roce 2016: „Farmu měla postavit společnost Imoba ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel. Následně Imoba jako alternativu zvažovala postavit kongresové centrum pro skupinu Agrofert. Ani tento záměr ekonomicky nevycházel. Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný.“ Že tedy šlo o akci Agrofertu, bylo zcela zřejmé.

A přesto Jaroslav Šaroch dovodil, že stíhaný nic neprovedl. Ač důkazy – a také unijní protikorupční šetření – vyjevovaly pravý opak. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman proto nepochopitelné rozhodnutí doktora Šarocha zrušil a věc tak nakonec přece jen doputovala k soudu. Pachuť z celého postupu tu ale už zůstala.

Smutná tečka za ROP

A teď ta nejdůležitější věc. Je mimo vší pochybnost, že velkopodnikatel odsál 50 milionů evropských dotací určených jen pro malé a střední podniky. Pokud ale dle soudu nelze dokázat vinu Babišovi, kdo ji tedy nese?

Nejde přitom o otázku, která by se dotýkala jen Čapího hnízda. Podobných případů je v Česku možné najít spoustu. Jen jejich aktéři neudělali stejnou chybu jako Babiš, který si anonymizovaný „Čapák“ po úspěšném načerpání peněz zas stáhl zpět pod křídla svého velkopodniku.

Za krajských vlád sociálních a občanských demokratů se mezi roky 2007 a 2013 rozdělovaly miliardy z regionálních operačních programů jak na běžícím pásu. A spousta z nich byla problematická. Podle analýzy spolku Good Governence tehdy získala v součtu miliardy korun více než stovka anonymních žadatelů. U nich tedy sotva bylo možné zjistit, zda šlo o malé a střední podniky a zda splňují další dotační podmínky.

Už v roce 2019 jsme v této rubrice napsali „Z Čapího hnízda nelze uletět. K soudu patří buď Babiš, nebo tehdejší politici“. Soudce Šott nám nyní vysvětlil, že Babiš to není. Pak to tedy musí být ti druzí.

Video: „Trestný čin se nestal.“ Soudce Šott odůvodnil, proč zprostil obžaloby Babiše a Nagyovou (9. 1. 2023)


Pokračovat ve čtení